2. Odchod a návrat

Foto: Anna Sýkorová

Bůh, náš Otec, možná ve mně tato biblická slova probouzejí hlad po Tvém slitování, které mi chceš tak hojně věnovat. Kriste, řekl jsi, že kde jsou dva nebo tři v mém jménu, tam jsi i Ty uprostřed nich. Dej mi zkušenost Tvé přítomnosti v našem společenství. Duchu Svatý, učiň mé uši schopné naslouchat tomu, co chce Bůh říct, osviť mou mysl, abych rozuměl Kristovým skutkům, zapal mé srdce svou přítomností,aby se slovo mohlo v mém životě stát tělem. Amen.

„Neboj se, už se nemusíš stydět, nebuď zahanbená, už se nemusíš rdít studem. Zapomeneš na hanbu, kdy jsi byla neprovdána, nevzpomeneš na potupu svého vdovství. Tvým manželem je přece ten, jenž tě učinil, jeho jméno je Hospodin zástupů, tvým vykupitelem je Svatý Izraele; nazývá se Bohem celé země. Jako ženu opuštěnou a na duchu ztrápenou tě Hospodin povolal, ženu mladosti, jež byla zavržena, praví Bůh tvůj.“ „Na maličký okamžik jsem tě opustil, avšak shromáždím tě v převelikém slitování. V návalu rozlícení skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel.“ „Je to pro mě jako za dnů Noeho, kdy jsem se přísahou zavázal, že už nikdy vody Noeho zemi nezatopí. Právě tak jsem se přísežně odřekl rozlícení i pohrůžek vůči tobě.I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.“

(Izaiáš 54, 4 – 10)

Slova proroka v tomto textu směřují k jeho krajanům, kteří žijí ve vyhnanství v Babylonu. Roky míjejí a naděje na návrat domů je v nedohlednu. Opustil Bůh svůj lid kvůli velikosti jeho hříchů? Mohl zrušit svoji smlouvu? „Nebojte se“ v  textech Izaiáše znamená: „Nebojte se, že by vás Bůh opustil,“ protože to se nikdy nestane. Když se zdá, že se Bůh lidem skrývá, je to proto, aby je něco naučil, aby vyléčil nějakou jejich slabost.


Bůh v této části přirovnává sám sebe k manželovi nevěrné ženy, muž svou ženu na nějaký čas opustil, aby si uvědomila vážnost svého hříchu. Bůh neváhá nazvat sám sebe manželem Jeruzaléma (přirovnání pochopitelně zahrnuje celý Izrael), protože tato smlouva je poutem vzájemné věrnosti podobného manželství. Lidé zradili Boha, ale Bůh nezradí ty, kdo ho milují. On jim pouze pomůže porozumět, jak špatné je zlomit pouta lásky.


Ale Bůh je také nazýván titulem, který v tehdejší kultuře měl mnohem širší význam než dnes: Vykupitel, hebrejsky Goel. Když se v tehdejší kultuře někdo dostal kvůli dluhům do potíží, jeho blízcí příbuzní – v této situaci zvaní „goel“ – měli povinnost ho vykoupit.Když byl někdo zabit, jeho goel byl povinen pomstít krveprolití.

A nyní další titul: „Svatý Izraele.“ Jestli chceme porozumět paradoxu tohoto titulu, na místo „Izraele“ dejme své jméno a tím pochopíme, co si prorok přál říct. Svatý Michalův, Alžbětin, Davidův… Brzy rozeznáme obrovskou propast mezi Jeho svatostí a naší slabostí. A přesto nemáme váhat nazývat ho naším Bohem, naším Stvořitelem, Pánem a Spasitelem.

A i když se rozhodne aplikovat „náročnou terapii“ na nás, tento krátký čas pokání je nic ve srovnání s jeho věčnou láskou k nám. Bůh Ti bude pomáhat se učit, ale nezničí tě – on slíbil Noemovi, že nikdy znovu nezničí život ve světě potopou. Protože i kdyby se nikdy nezměněné hory všechny náhle přesunuly ze svých míst – což je jednoduše nemožné – je naprosto nemožné, že by tě Bůh přestal milovat.

Nemysleme si, že text je psán výhradně pro národ vyhnaný před mnoha lety, národ snící o návratu zpět domů. V této části může každý z nás najít historii vlastního vztahu s Bohem, může najít odpověď na otázku, kterou lidstvo hledá už věky: „Proč ses mi skryl, Pane…proč jsi to dovolil? Bůh se neskrývá, on je přítomný určitě mnohem víc než vnímáme, když cítíme jeho blízkost. On léčí naše slabosti, učí nás obtížné věrnosti, která je schopna překonávat překážky, a především nás ujišťuje: „Moje láska vás neopustí.“

Otázky k diskuzi:

  1.     Čeho se bojím? Které oblasti mého života jsou uzavřeny Bohu, proč?
  2.     Jak zacházím se svým životem? Vidím v něm řetěz nehod nebo práci Boží lásky?
  3.     Věřím v Boží slova o jeho neochvějné lásce ke mně, nebo jsou to pro mě jen prázdná slova?
  4.     Můj pohled na Boha – vnímám ho jako přísného soudce a diktátora nebo jako manžela, který mě objímá svou láskou?

Reflexe

Pane, buď pochválen, všemi věcmi, které budou ovocem této společné modlitby. Buď chválen v lidech, kterým poneseme Boží správu o Tvém nekonečném milosrdenství. Buď oslaven v každé přípravě a každé dobré zkušenosti Světového dne mládeže. Milosrdný Bože, pomáhej nám na cestách našeho života a stále nás obracej k sobě. Veď nás už na tomto světě, abychom zakusili sladkost tvého odpuštění a skrze modlitbu přišli blíže k tobě, tváří v tvář nebi. Skrze Krista našeho Pána. Amen.